Ostře sledované vlaky
Ostře sledované vlaky – Bohumil Hrabal
LITERÁRNÍ TEORIE
Literární druh a žánr:
epika, novela, psychologická próza s prvky tragikomedie
Literární směr:
česká literatura 2. poloviny 20. století, postmodernismus, poprvé vydáno 1965; patří k vrcholům Hrabalovy tvorby, silně ovlivněno poetikou všedního dne a absurditou
Slovní zásoba:
jazyk je spisovný i hovorový, poetický, obrazný, místy ironický, využívá metafory, přirovnání, opakování, krátké i dlouhé věty, dialogy i vnitřní monology
Figury a tropy:
metafora (vlaky, razítko), ironie, přirovnání, hyperbola, symbol (vlaky, razítko, válka), opakování, groteska
Rytmus, verš, rým:
psáno prózou, rytmus určen střídáním popisů, dialogů a vnitřních monologů, gradace napětí
Vypravěč (lyrický subjekt):
ich-forma, vypravěčem je hlavní postava (Miloš Hrma), retrospektivní vyprávění
Stylistická charakteristika textu:
poetický jazyk, střídání humoru a tragiky, krátké kapitoly, subjektivní prožitek, vnitřní monology, popisy všedního dne
Postavy:
- MILOŠ HRMA: mladý železničář, citlivý, nesmělý, prožívá dospívání a první lásku
- PANA LÁDÍK: přednosta stanice, milovník holubů, podivín
- HUBIČKA: výpravčí, svůdník, vtipný, odvážný
- ZDENIČKA: telegrafistka, Milošova láska
- VIKTORIA FREIE: odbojářka, statečná, svůdná
- MATKA, OTEC, DALŠÍ ŽELEZNIČÁŘI
Děj:
Příběh mladého Miloše Hrmy, který nastupuje na železniční stanici za druhé světové války. Prožívá první lásku, neúspěšný pokus o sebevraždu, hledá smysl života. Stanice je místem drobných absurdit i velkých dějin. Miloš se nakonec odhodlá k odvážnému činu – odpálí výbušninu v transportu nacistů, při akci zahyne.
Kompozice:
chronologická, krátké kapitoly, gradace napětí, střídání humoru a tragiky
Prostor a čas:
malé nádraží v Čechách, období druhé světové války (1944–1945)
Význam sdělení (hlavní myšlenky, motivy):
dospívání, hledání smyslu života, hrdinství obyčejného člověka, absurdita války, motivy: láska, smrt, válka, hrdinství, všední den
LITERÁRNÍ HISTORIE – společensko-historické pozadí vzniku
Dobové vnímání díla a jeho proměny:
po vydání velmi úspěšné, rychle zfilmováno (1966, režie Jiří Menzel, Oscar 1968), dnes považováno za klasiku české literatury
Dobová kritika díla a její proměny:
chváleno pro poetiku, humor a lidskost, inspirace pro další autory, časté adaptace
Aktuálnost tématu a zpracování díla:
nadčasové téma dospívání, hrdinství a války, stále aktuální, oblíbené u čtenářů i diváků
Srovnání s vybraným literárním dílem:
srovnatelné s Hrabalovými Postřižinami (poetika všedního dne), Lustigovými Modlitbou pro Kateřinu Horovitzovou (válka, hrdinství), nebo s Otčenáškovým Romeem, Julií a tmou
Známí autoři stejné doby a spojení s autorem:
- Arnošt Lustig (válečná próza)
- Ladislav Fuks (psychologická próza)
- Ota Pavel (poetická próza)
- Milan Kundera (existencialismus, próza)
- Josef Škvorecký (próza, exilová literatura)